Novorozenci, malé i větší děti a jejich rodiče, se tak
stali nástrojem financování děr ve státním rozpočtu. Ve srovnání například s lékaři nemají
rodiče, pečující o děti, v rukou žádné manipulační páky, jimiž mohou přimět politiky
k nastolení debaty o návratnosti celé situace, či alespoň o jistých kompromisních úpravách.
Rodiče nemohou stávkovat, přestat se na protest starat o děti. Kromě hmotné zodpovědnosti mají totiž
ke svým dětem citové pouto, které jim neumožní „dát výpověď“. A to z nich činí
ideální oběť, která veškeré změny musí jen pasivně přijímat a maximálně si může dovolit s nimi
nesouhlasit.
V souvislosti se
vzniklou, a již po prvním měsíci praxe pro mnohé rodiny neúnosnou situací, vznikla neformální
iniciativa Podpora rodin, jež přináší Petici na podporu rodin s dětmi, adresovanou ministrovi práce a
sociálních věcí Dr. Ing.Jaromíru Drábkovi. Ve stejnou dobu začíná na Facebooku fungovat skupina Protest proti ubírání peněz maminkám a skupina rodičů začíná organizovat Protestní pochod rodičů, plánovaný na 25.března letošního roku
hned na 3 místech v republice – v Praze, Ostravě a Brně. Taktéž dochází ke spuštění
stránek www.podporarodin.wbs.cz.
Jednou z iniciátorek celé
záležitosti je paní Erika
Parkanová, v současné době maminka na rodičovské dovolené. Na
dotaz, jak vlastně úplně obyčejnou mámu napadne začít se podobně angažovat, odpověděla jednoduše:
„Bylo to ten den, kdy mi přišel slavnostní dopis o tom, že mi snižují rodičovský příspěvek na
polovinu. Rozbrečela jsem se jako malá holka a řekla jsem si, že s tím musím něco udělat. Došla
jsem k nápadu založit skupinu na Facebooku. Chci bojovat za maminky a tatínky.“
Během několika dnů na stránkách
přibylo 4000 členů a v současné době se ke skupině přidalo přes 13500 uživatelů, přičemž
funguje zhruba asi měsíc.
Kromě
poměrně velké podpory se ale celá iniciativa setkává i s nepřátelskými reakcemi, které vyústily
v blokaci Facebooku, kde došlo ke znemožnění správcovství, vkládání příspěvků na zeď, ztrácení
komentářů. To vedlo mnohé uživatele k domněnce, že právě správkyně stránku cenzurují a mažou
příspěvky, které jejich cenzurou neprojdou. Aktuálně se pracuje na vyřešení celé situace spolu se
správci této sociální sítě.
Další
maminka na rodičovské dovolené – Petra Molnárová – se chopila tvorby webových stránek a
spolu s dalšími matkami se pustila do sepsání petice a organizace protestního pochodu. Celý akt
se ponese v klidném duchu, do ulic vyjdou rodiče s dětmi od nejútlejšího věku, přes rodiče
nastávající, velmi pravděpodobně doprovázeni též prarodiči, kteří jsou do celého problému rovněž
angažování. Nejen citově, ale ve většině případů i materiálně (ze svých, často celoživotně těžko
nastřádaných zdrojů, finančně a materiálně pomáhají kompenzovat ztráty mladých rodin). Co je
vlastně cílem protestu a petice?
Na prvním místě jde o to ukázat, že ani mladé rodiny, jež nemají praktickou možnost
protestovat, nemíní mlčky přihlížet faktu, že stát šetří finanční prostředky na těch
nejpotřebnějších.
Konkrétní cíle se
týkají porodného a jeho znovuzavedení, variant rodičovského příspěvku, možností výběru varianty
rodičovské dovolené, podpory vzniku předškolních zařízení, vytváření motivačních programů pro
zaměstnavatele, jenž povedou k nastolení příznivých pracovních podmínek pro rodiče malých dětí.
Dalšími okruhy jsou příspěvky rodinám pečujícím o postižené děti, výživné a sociální příspěvky. Pro
více informací lze nahlédnout do online verze petice:http://www.petice.net/petice/244/tisk.pdf.
A jaké dopady mají vládní škrty na konkrétní rodiny?
Několik z nich nám ochotně poskytlo poměrně šokující data, za která děkujeme. Jelikož se jednotlivé
příběhy nesou v identickém duchu, berme následující 2 případy jako typické reprezentanty
současné české průměrné mladé rodiny a její ekonomické situace.
Rodina Urbánkova,
Litoměřice, syn ve střídavé péči (týden-týden), 8 let, narození druhého potomka očekáváno
v polovině dubna 2011. Matka OSVČ nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství a díky tomu
automaticky přichází o možnost vybrat si verzi čerpání rodičovské dovolené. Automaticky spadá do
4-leté (nejméně výhodné) verze. Nastávající otec, sociální pracovník v ústavu sociální péče,
měsíční čistý příjem 9.000,-Kč. Náklady na živobytí této rodiny činí 4000,- Kč za energie,
5500,-splátky úvěrů na bydlení a vozidlo (bez kterého by rodiče nemohli dojíždět za zaměstnáním).
Již po uhrazení těchto položek je tedy rodina v mínusu. A to nezmiňujeme náklady na jídlo,
ošacení, školu, lékařskou péči a nezanedbatelnou částku na výdaje spojené s narozením potomka.
Paní Barbora – Boskovice,
2 děti ve věku 2 roky a 9 měsíců. Příjmy: 6800,-Kč (rodičovský příspěvek 3800,-Kč, přídavky na
dítě 1000,- Kč, bydlení 2000,-Kč). Zrušen sociální příspěvek, snížen příspěvek na bydlení, nemá
nárok na dávky hmotné nouze. Jen měsíční náklady na bydlení paní Barbory činí cca 11.000,-Kč. Další
položkou rozpočtu, na níž zkrátka nelze ušetřit, je materiální zabezpečení dětí (sunar, pleny,
příkrmy, potraviny, výdaje za lékařskou péči, oblečení). Syn paní Barbory je navíc alergik, takže
péče o něj je finančně ještě nákladnější, než o zdravé dítě. Výživné na děti paní Barbora
v praxi nedostává. Je v situaci, kdy musí prodat domek, ve kterém s dětmi bydlí a je
prakticky odkázána na pomoc svých rodičů a sourozenců. Jak sama dodává – bez nich by situaci
absolutně nezvládla. Přestože by ráda nastoupila do zaměstnání, je v pozici, kde je na trhu
práce neuplatnitelná (jako většina rodičů –samoživitelů, jenž pečují o malé děti).
Za povšimnutí stojí fakt, že
žádná z rodin, která nám poskytla své osobní informace, do rozpočtu rodiny nezahrnula náklady
spojené s osobou, která o dítě/děti pečuje. Přitom i rodič soustavně pečující o svého potomka
by měl něco jíst, oblékat se, apod. Současná legislativa tedy řadu z nás přivádí na hranici
bídy. Vůle řádně se starat o své děti na straně rodičů rozhodně je, ale nelze tak činit ve chvíli,
kdy jsme bez prostředků.
Všichni, kdo tuto nově vzniklou iniciativu podporují, tímto vyzývají naše politiky, aby se začali vůči svým voličům chovat zodpovědně a nastolili důstojné podmínky pro výchovu a péči o budoucí občany své země. Alibistické řeči, že v České republice je nejdelší rodičovská dovolená na světě, u nás – rodičů, neobstojí. Neboť naše životní úroveň, skutečné příjmy středních a nižších vrstev, ani zdaleka nedosahují výše vyspělých evropských zemí. Nelze srovnávat nesrovnatelné a dělat ze stále se rozrůstající supiny nespokojených občanů stádo nemyslících ovcí, se kterými si můžou politici donekonečna dělat, co chtějí.
I oni by si měli uvědomit, že budoucnost státu se
odvíjí od našich potomků a cesta, kterou sleduje současná politika, je v tomto směru regulační.
Kdo bude za pár desítek let na stát vydělávat, když se nebudou rodit děti? Kde stát vezme prostředky
na zabezpečení osob, jež v souvislosti s nízkou porodností přijdou o zaměstnání? Mám
pocit, že se těmto otázkám možná věnují mladé rodiny, ale politici jakoby před nimi zavírali
oči.
(autor: Bc. VěraSvobodová)
Více informací o formách protestu: zde
| návštěvníků stránky | |
|---|---|
| celkem | 40 441 |
