Odbory nebudou mlčet:o všem, co ovlivňuje naše životy

Reformovaný zákoník práce: nejistota a bezpráví

NÁVRH KOALIČNÍ VLÁDY

JAK TO ODSKÁČOU ZAMĚSTNANCI A JEJICH RODINY

Přistoupíme ke komplexní reformě zákoníku práce.

Předložíme nový občanský zákoník.

Zvýšená smluvní svoboda v zákoníku práce a jeho provázání s liberálním občanským zákoníkem sníží ochranu zaměstnanců a oslabí odborová práva. Zaměstnanci se budou muset domáhat ochrany soudní cestou.

V součinnosti se sociálními partnery navrhneme úpravy zákoníku práce směřující k vyšší motivaci zaměstnavatelů pro vytváření nových pracovních míst.

Např.

- prodloužení zkušební doby,

- zkrácení výpovědní doby,

- snížení stálé mzdy u konta pracovní doby či prodloužení vyrovnávacího období až na 4 roky sníží ochranu zaměstnanců.

Zvýšíme rozsah zaměstnání na dohodu o provedení práce ze 150 na 300 hodin a posílíme kontrolu proti zneužívání tohoto institutu.

Na pracovněprávní vztahy založené dohodami o provedení práce zaměstnanců se nevztahuje:

- právní ochrana před skončením tohoto pracovněprávního vztahu,

- právo na dovolenou,

- v rozporu s evropskou legislativou a úmluvami MOP ani právní úprava pracovní doby a dob odpočinku,

- sociální pojištění.

Poklesne výběr pojistného na sociální zabezpečení a zvětší se deficit veřejných financí.

Odstupné bude vázáno na počet odpracovaných let

(-do 1 roku práce – 1 měsíční odstupné,

-do 2 let práce – 2 měsíční odstupné,

-nad 2 roky práce – 3 měsíční odstupné).

Uvolníme opakované uzavírání a délku smluv u nově vzniklých pracovních poměrů na dobu určitou (na období 5 let).

Odstupné ve výši jediného nebo dvou násobků průměrného výdělku nekompenzuje ztrátu zaměstnání.

Zhoršuje ochranu zaměstnanců, neboť motivuje zaměstnavatele ke sjednávání velmi krátkých pracovních poměrů.

Zaměstnanec v pracovním poměru na dobu určitou prakticky nezíská hypotéku nebo větší půjčku, ztrácí reálnou možnost založit rodinu.

Prodloužení této nejistoty ze dvou na pět let přinese velmi negativní sociální a ekonomické následky.

Zavedeme pružnější konta pracovní doby a umožníme její flexibilnější nerovnoměrné rozložení.

Umožníme tak firmám lépe využívat pracovní dobu v návaznosti na množství zakázek.

Jde o skrytou snahu prodloužit vyrovnávací období při kontu (až na několik let) a snížit tzv. stálou mzdu, která je zaměstnancům při uplatnění konta vyplácena, na 60 % průměrného výdělku; v současnosti je nejméně 80 % průměrného výdělku.

Zaměstnancům by „dlužná“ část mzdy nemusela být vyplacena, zhorší se nároky v oblasti sociálního zabezpečení.

Snižování platů ve veřejné sféře je nebezpečné

NÁVRH KOALIČNÍ VLÁDY

JAK TO ODSKÁČOU ZAMĚSTNANCI A JEJICH RODINY

Vláda sníží objem mezd v organizačních složkách státu a v rozpočtových a příspěvkových organizacích o desetinu, výjimkou budou platy pedagogických pracovníků, které se zvýší.

Plošné snižování objemu prostředků na platy zhorší pracovní podmínky a životní úroveň zaměstnanců, přímo je tak ohrožen rozsah a kvalita veřejných služeb i státní správy a bezpečí občanů, institucí a firem, jak jsme se přesvědčili např. při povodních a jiných velkých katastrofách.

Nespravedlivý bič na nezaměstnané

NÁVRH KOALIČNÍ VLÁDY

JAK TO ODSKÁČOU ZAMĚSTNANCI A JEJICH RODINY

Podpora v nezaměstnanosti bude vázána na aktivitu nezaměstnaného.

Hrozí šikana nezaměstnaných kvůli nedostatku pracovních míst a neschopnosti státu (krajů) nabídnout veřejně prospěšné práce.

Úřady práce nemohou s nezaměstnanými individuálně pracovat, kontrolovat je, zajišťovat rekvalifikace a jiné aktivní nástroje politiky zaměstnanosti.

Snížení podpory pro nezaměstnané, kteří ukončili pracovní poměr z vlastní vůle.

Trest pro zaměstnance, kteří skončí pracovní poměr z důvodů nemoci člena rodiny, šikany na pracovišti, nevhodných pracovních podmínek, nevyplacení mzdy či vynucené dohody o skončení pracovního poměru.

Paradoxně proti vládnímu záměru omezí proklamovanou flexibilitu a mobilitu pracovní síly a odradí od hledání lepší a výhodnější práce.

Zrušení institutu nekolidujícího zaměstnání z důvodu jeho zneužívání.

Konec možnosti souběhu podpory a přivýdělku formou tzv. nekolidujícího zaměstnání - platí pro uchazeče o zaměstnání, kteří jsou evidováni u ÚP, pokud jejich měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy (tj. aktuálně částku 4000 Kč za měs.), ztráta kontaktu s pracovním prostředím a pracovních návyků, zvýší se riziko práce načerno, zvýší se tlak na další sociální systémy (zejména státní sociální podporu a sociální péči).

Podpora pro nezaměstnané, kteří začnou podnikat.

Diskriminační opatření jednostranně zvýhodňující pouze OSVČ.

Sociální oblast a zdravotnictví: po nás potopa

NÁVRH KOALIČNÍ VLÁDY

JAK TO ODSKÁČOU ZAMĚSTNANCI A JEJICH RODINY

Zachovat nemocenské ve výši 60 % po celou dobu nemoci pracovní neschopnosti (PN).

Sníží se zajištění v době nemoci u zaměstnance s průměrnou mzdou (24 000 Kč měsíčně):

- za druhý měsíc pracovní neschopnosti asi o 1260 Kč,

- od třetího měsíce nemoci o 2520 Kč měsíčně.

Zaměstnavatelé budou poskytovat náhradu mzdy po 3 týdny PN (místo dosavadních 2 týdnů), opatření bude platit po dobu 3 let, poté se vrátí stav roku 2010.

Hrozí přecházení nemocí a „zneužívání“ dovolené při kratších nemocech z obavy ze ztráty zaměstnání.

Finanční dopady na zaměstnance s nerovnoměrnou pracovní dobou (náhrada mzdy je pouze za zameškanou směnu, nemocenské za kalendářní den).

Zruší se sociální příplatek.

Nejchudší rodiny s dětmi měsíčně přijdou až o 1125 Kč na dítě (podle věku) a ztratí tím značnou část svého příjmu.

Opatření povede k sociálnímu vyloučení a nárůstu chudoby v České republice.

Porodné pouze při prvním dítěti a při příjmu do 2,4násobku životního minima

Většina rodin porodné nedostane (tj. ztráta 13 000 Kč na dítě), na porodném se vyplatí sedmkrát méně než dosud.

Dosáhnou na něj rodiče pouze při příjmu maximálně 16 990 Kč čistého měsíčně, tj. oba by museli pracovat pouze za nejnižší mzdu - maximálně za 9500 Kč.

Opatření negativně ovlivní populační vývoj, pro ČR je již v současnosti typická rodina s 1 dítětem.

Rodičovský příspěvek při čerpání do 4 let dítěte bude krácen tak, aby celkový objem prostředků byl jako v případě příspěvku do 2 let dítěte.

Snížení rodičovského příspěvku při jeho čerpání do 4 let dítěte na asi 3500 Kč, tj. o 300 Kč měsíčně, popř. zkrácení doby pobírání příspěvku o 2 měsíce.

Jedná se o výrazné snížení důležitého příjmu rodin s malými dětmi.

Příspěvek na péči pro I. stupeň závislosti bude zredukován na 800 Kč měsíčně.

Snížení výše příspěvku o 60 % způsobí nedostatek prostředků na zajištění péče o závislou osobu, což povede k zásadnímu snížení životní úrovně těchto osob.

Péče o závislé osoby tak bude ohrožena.

Vláda prosadí změnu regulačních poplatků.

Poplatek za položku na receptu bude nahrazen poplatkem za recept, levné léky budou vyřazeny z úhrad veřejného zdravotního pojištění.

Regulační poplatek za hospitalizaci bude minimálně 100 Kč za ošetřovací den.

Zhorší se dostupnost zdravotní péče zejména pro osoby s nižšími příjmy:

- poplatek při hospitalizaci vzroste o více než 60 %,

- výrazně narostou výdaje občanů za zdravotní péči, a to při současném snížení nemocenského.

Vláda definuje rozsah péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění na základě medicínských kritérií a v rozsahu možností veřejného zdravotního pojištění.

Nadstandard (tj. co není hrazeno z veřejného pojištění) lze definovat v oblasti zdravotnických prostředků, zdravotnických pomůcek a případně některých léků, ale ne v oblasti léčby.

Tento přístup je v rozporu s ústavními principy, je to i neekonomické, neboť je často nutná dřívější reoperace (např. kvůli rychlejšímu opotřebení levnější náhrady kloubu) a s tím souvisejí další náklady nejen na léčbu, ale také na rehabilitaci atd.

Přístup je nepřijatelný z hlediska humánního i proto, že se ekonomický problém systému jednostranně přenáší na pacienta.

Daně: škrty pocítí každý, chudí nejvíce

NÁVRH KOALIČNÍ VLÁDY

JAK TO ODSKÁČOU ZAMĚSTNANCI A JEJICH RODINY

Snížíme platy poslanců a dalších ústavních činitelů o dalších 5 %.

 Zároveň poslanecké náhrady, které jsou součástí příjmu, budou podléhat zdanění.

Za tímto opatřením může následovat obdobné zdanění cestovních náhrad u všech zaměstnanců a funkcionářů.

Zdaníme výsluhový příspěvek ozbrojených sborů jako součást daně z příjmu fyzických osob.

U dlouholetých příslušníků ozbrojených sborů se sníží čistý příjem, který má obdobný charakter jako penze z důchodového pojištění.

Příspěvek na bydlení příslušníků ozbrojených složek bude redukován o 36 % nebo méně, ale tak, aby redukce příspěvku a daň z příjmu z něj dosahovaly 36 %.

Zhoršení personální situace v ozbrojených složkách, neboť příspěvek na bydlení má charakter stabilizačního příspěvku.

Vláda bude pokračovat v rozpracovaném projektu jednotného inkasního místa (JIM).

V rámci tohoto projektu dojde ke sjednocení základu daně pro všechny přímé odvody poplatníků.

Vláda se ale zavazuje, že takový krok nepoškodí osoby samostatně výdělečně činné.

Snížení čistých příjmů zaměstnanců, neboť jde o zdanění starobních penzí při vyšších výdělcích, zdanění režijních jízdenek, příspěvku na stravování, sociálních výpomocí a dalších plnění (tzv. benefitů), poskytovaných ze sociálního fondu a fondu kulturních a sociálních potřeb.

Záměr současně nepoškodit OSVČ vyvolává vážné pochybnosti o jeho serióznosti a utvrzuje v přesvědčení, že jediným cílem je zhoršit postavení zaměstnanců.

V oblasti daně z příjmu zrušíme většinu stávajících daňových výjimek s výjimkou podpory vědy a výzkumu, rodin s dětmi, odpovědnosti vůči slabým a potřebným, vlastnímu bydlení a odpovědnosti vůči vlastnímu vzdělání a stáří.

Snížení příjmu zaměstnanců, zhoršení podmínek na pracovišti i podmínek pro slaďování rodinného a pracovního života.

Ohrožení tvorby a většiny nepeněžních plnění poskytovaných z FKSP a sociálního fondu (zisku po zdanění), tzv. zaměstnaneckých benefitů.

Zrušení osvobození od daně u stravenek, režijních jízdenek, členského příspěvku člena odborů atd.

Vláda bude podporovat rozvoj péče o seniory v domácím prostředí.

Daňově zvýhodní členy rodiny, kteří doma pečují o seniory s vyšším stupněm závislosti na jejich péči. Pečující bude moci uplatnit daňový odpočet ve stejné výši jako při péči o děti.

Nepříznivé pro zaměstnance s nízkými příjmy, kteří ve skutečnosti žádnou daň neplatí.

Dosavadní přímé příspěvky jsou spravedlivější, neboť lze kontrolovat kvalitu péče i to, zda jsou veřejné prostředky náležitě využity.