Ve hře jsou dvě varianty:
buď si budeme spořit 3-5% povinně (zřejmě srážkou přímo z platu) a stát nám poté vrátí 3% z povinných odvodů, které jdou přímo do státního rozpočtu.
Nebo si budeme přispívat dobrovolně, ale v minimální výši 3% svého hrubého platu, abychom splnili podmínku nároku na 3% od státu. Na oplátku nám bude ponížen odvod z hrubé mzdy právě o zmíněných 5% na sociálním pojištění, zde také záleží na tom, jakým způsobem. Zatím totiž není jasné na čí straně bude pokles odvodů o 5%, zda na straně zaměstnavatele, či zaměstnance. Jde o poměrně zásadní rozdíl.
Když se bude jednat o stranu zaměstnance, bylo by to v pořádku a zcela logické, když ovšem bude 5% odečteno z odvodů zaměstnavatele vyvstanou zde hned dvě otázky:
1) pokud se odvody sníží zaměstnavateli, bude mít za
povinnost o tuto výši zvednout naši mzdu?
2) pokud ne, neuvažuje se o zákonné úpravě, aby
zaměstnavatel těchto zmíněných 5% posílal místo státu rovnou na naše důchodové pojištění? Stejně se
tyto peníze už dnes nikde nepromítají.
Odpověď zatím neznáme a může to dopadnout i tak, že
zaměstnavatelům se poníží odvody, tím nepatrně i výdaje, zvýší se zisk, tím i příjem do státní kasy.
Nám odvody zůstanou stejné, aniž by se nám zvedla mzda, ale navíc budeme povinně posílat další
peníze z už tak nízkých příjmů na důchodové pojištění, ať už dle zákona a nebo jako splnění podmínky
na přiznání podpory státu ve výši 3%.
Celé znění článku: http://www.mesec.cz/clanky/duchodova-reforma-zachrani-rozpocet-vasi-penzi-uz-ne/
Nyní se zaměřme na tu část, o které se zatím mnoho nedozvíme, protože se
uveřejňuje pouze předchozí návrh důchodové reformy z roku 2006 Současná vláda má však
zcela jiné plány a to důchodovou reformu v podobě investování našich peněz
z důchodového fondu (dále jen DF) do běžných fondů na trhu, ať již v celém
objemu, nebo jeho části, tzn. že stát nechá naše peníze „vydělávat“ na běžné burze, kde
může hodně získat, ale také hodně ztratit. A ještě nebylo nikde zveřejněno, jaká bude garantovaná
výše výnosu DF.
(V předchozí verzi bylo investování výhradně do státních dluhopisů, které
na své hodnotě ztratit nemohou.)
U současné dobrovolné podoby penzijního připojištění je garantované určité procento zhodnocení vkladu, a navíc jištěno státní podporou. Jinými slovy, nevyděláte na tom miliony, ale nemůžete prodělat, prostě něco navíc tam bude vždy. A zároveň je zcela na vás, jestli si třeba sami nezvolíte vyšší riziko obchodování s vašimi penězi s nižší garancí, ale vyšším zhodnocením.
V každé bance se s částí peněz obchoduje na burze. To je systém bankovnictví, aby peníze, které „leží“ v bance, vydělávaly. Ale banka zaručí výši procenta ve smlouvě, jako odměnu, že s našimi penězi smí obchodovat. Zároveň si ovšem účtuje poplatky za vedení našeho účtu, které mnohdy převyšují onu „odměnu“, kterou nám vyplatí za svůj výdělek.
Takže pokud dobře chápu obsah článku (viz.odkaz na konci tohoto příspěvku), tak jistá soukromá firma (spíše však více firem) bude spravovat naše společné peníze tak, že část bude moci libovolně použít na obchodování s nimi, přičemž zřejmě zpět do DF nepřevede celou částku, kterou vydělá, ale pouze její část (proč by to taky jinak dělala). K tomu si bude účtovat poplatek za svoje služby a pokud se náhodou něco nepovede a investované peníze prodělá špatnou volbou, předpokládám, že se budeme na tomto riziku s firmou podílet.
Zkusme si modelový příklad s naprosto NEREÁLNÝMI procenty a čísly, které však pro dokreslení situace postačí:
Určitě firma, která bude spravovat DF a hospodařit s našimi penězi, nebude riskovat s částkou, kterou fyzicky ukládáme sami. Z toho vyplývá, že zvýšené riziko při obchodování na burze přenese zřejmě na část, představující „státní podporu“*. A to z jednoho prostého důvodu, peníze, které nám fyzicky neprojdou rukama, je pro nás mnohem přijatelnější investovat.
* (nemělo by se jednat o státní podporu v pravém slova smyslu, protože její výši bude stanovovat konkrétní hrubá mzda každého jednotlivce a nemůže se tedy jednat o plošný příspěvek)
Pro snadnější představu určeme, že budou tyto 3% představovat finanční částku 1.000 Kč měsíčně.
Budeme tedy každý měsíc odvádět do fondu 1.000 Kč. Tyto bude mít firma za povinnost držet jako neobchodovatelnou jistinu a zaručí nám její 100% výši při výplatě. Na „státní podporu“ (ve stejné výši - 1.000 Kč) budeme mít garanci minimálně 60% ze základu a výnos maximálně 40% , což by v praxi znamenalo, že z výše „státní podpory“ můžeme dostat minimálně 600 Kč pokud se obchody nepovedou a maximálně 1.400 Kč, když bude firma úspěšná.
Každý z nás oprávněně nabude mylného dojmu, že se nám naše peníze zhodnotí v každém případě. Pod vidinou připsání vyšší částky, budeme ochotni riziko vztažené pouze na „státní podporu“ podstoupit, protože i zmíněných 600 Kč budeme považovat za výnos, byť podstatně nižší. Nikdo z nás si však neuvědomí, že celková výše našeho vkladu je vlastně 2.000 Kč, protože nám stát pouze přeposílá naše peníze z pojištění ve formě příspěvku a kdybychom je státu nemuseli odvádět, měli bychom o tuto částku vyšší mzdu!
V případě, že DF bude garantovat minimálně 100% hodnoty vložených peněz, což
představuje nulovou garanci výnosu, a jeho obchody budou neúspěšné, dostaneme se na hodnotu 2.000 Kč
měsíčně, ovšem tato bude poté ještě ponížena o poplatek za vedení účtu, který by mohl dosáhnout výše
i 30% z naspořené částky.
V každém případě bude "státní podpora" zcela jistě daněna,
stejně jako samotný výnos.
Toto byl ten nejednodušší výpočet v co nejmenších číslech. Protože výnosy se běžně připisují jen jednou za rok, znamená to, že možná budeme mít možnost zvolit jiné rozmezí garance výnosu a ztráty pouze jednou ročně. Jak velká by byla ztráta v případě 12-ti měsíců, nemusím doplňovat, to zvládne jistě každý sám.
Někdo může namítnout, že problematika fondů a obchodování na burze je mnohem složitější, než jsem se tu snažila vysvětlit a já to nepopírám. Snažila jsem se jen o co nejjednodušší vysvětlení metodou, jakou mi byl vysvětlen rozdíl mezi složkou a souborem na příkladu šuplete s ponožkami.
Důchodová reforma má začít platit od roku 2015 pro osoby, které toho roku dovrší nejvýše 40 let a mladší, takže počínaje ročníkem 1975 (jedním z těch „silných“). Když si uvědomíme, že každý bude měsíčně přispívat po dobu minimálně 25-ti let, než začne fond vyplácet první měsíční renty, jedná se o velice zajímavou sumu peněz, dle mých "skromných" propočtů hovoříme o částce mezi 54 - 73 mld. Kč ročně (včetně st. podpory) která za 25 let může být několikanásobně vyšší, bez jakéhokoliv rizika výplaty, za předpokladu, že obchody půjdou dobře. Přesto i dále bude kapitál fondu růst, protože systém vyplácení důchodů bude zřejmě nastaven jen na výplatu měsíční renty až do smrti nastupujícího důchodce (dnes existují 3 druhy výplaty, včetně celé částky jednorázově), zbylé peníze zůstanou ve fondu a je otázka, zda budou dále vypláceny druhému z manželů místo vdovského důchodu, který bude zrušen, nebo budou prokazatelné přebytky předmětem dědictví. Tato možnost je dnes ale spíše zavrhována. Takže zřejmě nikdy nebude fond vyplácet celou naspořenou sumu naráz, ale jenom její poměrnou část.
Hovořme
však i o negativech pro firmy, spravující DF, která nám budou předkládána.
Prvním z nich
je vyšší věk osoby pobírající rentu, která již nebude krytá jeho vlastním spořením. Pořád se
mluví o prodlužování věku, ale když to vezmu do důsledků, pokud si budu spořit 25 let na důchod,
měla bych mít peníze tak zhodnocené, abych z DF mohla také 25 let čerpat odpovídající výši
renty a obavy, že všichni spořící budou čerpat důchodové renty ve věku vyšším než 90 let,
nejsou v dnešní době vůbec opodstatněny. Vzhledem k velkému výskytu civilizačních
chorob, které většinu generace našich prarodičů nepoznamenaly, nás naopak poznamenávají již ve velmi
mladém věku. Troufám si proto říct, že 100% všech
spořících se věku přes 90 let rozhodně nedožije. A pokud se nezavede možnost tyto peníze zdědit,
zůstanou samozřejmě dále v DF.
Dalším a dost velkým negativem, tentokrát pro obě strany, jsou lidé, kteří si na důchod nebudou přispívat vůbec, protože nemají stálý příjem, od kterého se výše zaslané částky odvíjí a řekla bych, že je jejím základním předpokladem. Bude za ně přispívat do důchodového fondu stát, tak jako nyní za ně platí pojistné? Nebo půjdou výplaty těchto rent k tíži firem spravujících DF? Znamenalo by to, že firmy budou nuceny zaručit zhodnocení našich financí ve výši potřebné na výplaty těchto důchodů (které nebudou kryté ze samotného příjmu)? Bylo by to logické, protože pokud by disponovali našimi penězi za účelem jejich zhodnocení, měli by mít také za povinnost vyplácet renty těmto osobám (třeba v podstatně nižší částce), jak ze zisku, tak i v případě ztráty pomocí vlastního kapitálu.
A nakolik budou garantovány záruky nám?
Nemůže se stát, že po 25-ti letech poctivého střádání na důchod přijde zdanění ve výši 50% (dle vzoru současného stavebního spoření) jako daň solidarity s lidmi, kteří sice neměli příjem a přesto mají věkovou hranicí nárok na důchod a v důchodovém fondu nebude dostatečný objem peněz?
Nepřijde poté ještě například daň z příjmu ve výši 20% vztahující se i na důchodové renty, protože bude potřeba snížit schodek státního rozpočtu?
Nepopírám, že důchodová reforma je zapotřebí, ale proč má být důchodový fond spravován soukromými firmami a ještě za tak riskantních podmínek?
Navíc víme všichni, jak transparentní jsou výběrová řízení. Kdo nám dnes zaručí, že firmy, které budou spravovat DF budou mít tak velký vlastní kapitál, kterým budou schopni dostát svým závazkům v jakékoliv situaci?
Jediná otázka, kterou si pokládám já, je, proč se zatím nikdo nezamýšlí nad vytvořením formy rodinného důchodového pojištění? V praxi by to mohlo znamenat, že by se příslušníci rodiny spojili do jednoho účtu, do kterého budou přispívat nejdřív manželé (příp. jiná forma páru) a později do něj budou moci přispívat i jejich děti, například při přechodné nezaměstnanosti rodičů. Dětem by tato výpomoc rodičům mohla být kompenzována rovným rozdělením přebytku při úmrtí rodičů na jejich vlastní účty. Možná poukážete na vysoké procento rozvodovosti, ale to je přece věc, která se dá ošetřit již na samém počátku takovéto rodinné smlouvy. Účet může být opětovně rozdělen mezi dvě osoby dílem odpovídajícím výši zasílaných částek. Na podmínkách převedení přebytku vlastním potomkům by se nemuselo měnit nic.
podklady převzaty z článku z REVUE, jeho plné znění zde:
http://ceskyobcan.diskutuje.cz/necas-nas-vede-do-tmy/
a zde dávám ještě jeden odkaz na příspěvek do blogu, na který jsem narazila dnes 5.9.2010, do blogu byl umístěn již 15.1.2010 a já ho opravdu dnes četla poprvé:
http://nesvara.blog.idnes.cz/c/119119/Duchodova-reforma-jak-se-branit-statni-bezohlednosti.html
11.2.2011 aktuální video:
| návštěvníků stránky | |
|---|---|
| celkem | 40 487 |
